Aktuality:

5.5.2014| Aktální přednášky z cyklu Více...

V rámci projektu proběhly dvě konference:

1. Between Politics and Culture: New Perspectives on the History of the Bohemian Lands and the First Czechoslovak Republic (1880s–1930s)

2. Different Images: Perceptions of Edvard Beneš in Czech and European Contexts/ Unterschiedliche Bilder: Wahrnehmungen Edvard Benešs in tschechischen und europäischen Kontexten

1) Between Politics and Culture: New Perspectives on the History of the Bohemian Lands and the First Czechoslovak Republic (1880s–1930s)

30. a 31. května 2014 - Masarykův ústav a Archiv v Praze

  • Cílem dvoudenní konference s názvem "Between Politics and Culture: New Perspectives on the History of the Bohemian Lands and the First Czechoslovak Republic (1880s–1930s)" bylo setkání badatelů z České republiky i ze zahraničí, kteří sdíleli společný zájem v novodobé historii českých zemí a meziválečného Československa a kteří v současné době provádí nové výzkumné projekty v této oblasti. Bouřlivá historická desetiletí od konce 19. století až do vypuknutí druhé světové války byla studována - v případě této oblasti - příliš často z hlediska tradičně pojatých politických dějin, historie událostí či hospodářských a sociálních dějin. Příslušným výzkumům ale chybělo využití aktuálních metodologických přístupů, jež by mohly vrhnout světlo na toto historické období z jiného úhlu pohledu: zejména kulturně orientovaný výzkum a transnacionální perspektiva. Většina příspěvků byla založena na širším doktorském nebo post-doktorském výzkumu.

  • Fotografie z konference. Více zde.

    2) Different Images: Perceptions of Edvard Beneš in Czech and European Contexts/ Unterschiedliche Bilder: Wahrnehmungen Edvard Benešs in tschechischen und europäischen Kontexten

    13. a 14. října 2011 - Goethe Institut v Praze


  • Dvoudenní program uspořádal Masarykův ústav a Archiv AV ČR ve spolupráci s mnichovským Collegiem Carolinem a Geothe-Institutem v Praze. Konference byla součástí našeho grantového projektu a zároveň badatelského záměru Reného Küppera z Collegia Carolina Projektmitarbeiter Minderheitenpolitik Edvard Beneš. Problematice pojmu a konceptu obrazu je v posledních desetiletích věnována velká pozornost vědecké obce. Námět se proto zaměřil na pohledy hodnotící veřejné i soukromé působení Edvarda Beneše, na jejich individuální či kolektivní vytváření. Tématem konference měl přitom být nejen obraz Edvarda Beneše v české a německé společnosti, ale i jeho reflexe v celoevropském rámci.

  • Konferenci slavnostně zahájil Heinrich Blömeke, ředitel Geothe-Institutu v Praze.

    V úvodu shrnul Martin Shulze-Wessel z Collegia Carolina mnohavrstevné interpretace Benešova života.


  • První sekce referátů byla věnována obrazu Edvarda Beneše v politickém diskurzu. Manfred Alexander nastínil vývoj hodnocení Edvarda Beneše německými diplomaty od konce světové války do nástupu Hitlera.
  • Miroslav Šepták pojednal o obrazu EB v rakouských nevydaných diplomatických dokumentech z třicátých let.

    Vít Smetana sledoval obraz Edvarda Beneše v očích britských a amerických diplomatů během posledních deseti let jeho života.

    Marck Cornwall věnoval svůj příspěvek rozboru obrazu Edvarda Beneše v očích henleinovského hnutí.

    Referát Detlefa Brandese shrnul vývoj vztahu sudetoněmeckých sociálních demokratů k Benešovi.

    René Küpper se zmínil o protektorátní konstrukci Beneše jako „veřejného nepřítele č. 1“.

    Michal Pehr představil obraz Beneše v období „socializující demokracie“ třetí republiky.

    Obrazem Edvarda Beneše v českém politickém diskurzu po roce 1989 se zabýval Miroslav Kunštát.

    Tobias Weger se zabýval „démonizováním“ Beneše v sudetoněmeckém diskurzu po roce 1989.

    Na závěr panelu hovořil Erik Franzen. Zaměřil se na vývoj Benešova obrazu v sudetoněmecké publicistice od konce války po současnost.


  • Druhý panel konference se zaměřil na reprezentaci Edvarda Beneše v intelektuálních kruzích, dobových médiích a veřejném prostoru obecně. Vítězslav Sommer se věnoval proměnám zobrazování Edvarda Beneše v české stranické historiografii 50. a 60. let. Adam Hudek shrnul vnímání Edvarda Beneše slovenskou historiografií druhé poloviny 20. století.
  • Petr Bednařík se věnoval obrazu Edvarda Beneše v československém filmu a televizních seriálech sedmdesátých a osmdesátých let. Jan Kober seznámil posluchače s dosud málo známou problematikou poválečného přejmenovávání jakožto nástroje protiněmecké kampaně. Rozbor vztahů a postojů Vatikánu vůči Benešovi přednesl Marek Šmíd (Jihočeská univerzita).


  • Závěrečná sekce konference se soustředila na obraz Edvarda Beneše v memoárové produkci a dobové historiografii. Milan Hauner představil Edvarda Beneše jako memoáristu.
  • Hildegard Schmollerová načrtla mnichovské trauma jako významné místo paměti českého národa, s přihlédnutím k významu a roli Edvarda Beneše.

    Příspěvek Richarda Vaška a Josefa Tomeše se zaměřil na portréty Edvarda Beneše v dosud málo neznámých memoárech politiků, kteří ho osobně znali a v různých osudových okamžicích mu stáli nablízku, případně s ním spolupracovali.

    Na úplný závěr představil Pavel Horák stenografické záznamy diskuzí aktivních účastníků únorové krize, které se uskutečnily v londýnském exilu v roce 1950.



    Kompletní fotogalerie

    Call for Papers (EN)

    Call for Papers (DE)

    Oficiální pozvánka